vyšel jsem ze dveří
    a zem se propadá
    na kůži sahá chlad

    proč chodit na cestu
    kde zem se propadá
    proč zůstávat na místě
    a nejít dál

    proudíš vesmírem
    nejde tě chytit
    někdy se ptám marně kde jsi
    a jindy jsi všude a ve všem

    zdál se mi sen
    o tom že sedím na židli
    o tom že otevírám dveře

    zdál se mi sen o ohni
    a pohanských tanečnicích

    zdál se mi sen
    o probouzení se ze snu

    zdál se mi sen
    o tom jak chci jít
    i o otm jak chi zůstat

    a slunce si může najít cestu
    oknem
    odemknout

    zdál se mi sen
    o srdcích která nejsou slyšet
    o myšlenkách které letí jako ptáci
      když jich je moc tak zatemní nebe