vyšel jsem ze dveří a zem se propadá na kůži sahá chlad proč chodit na cestu kde zem se propadá proč zůstávat na místě a nejít dál proudíš vesmírem nejde tě chytit někdy se ptám marně kde jsi a jindy jsi všude a ve všem zdál se mi sen o tom že sedím na židli o tom že otevírám dveře zdál se mi sen o ohni a pohanských tanečnicích zdál se mi sen o probouzení se ze snu zdál se mi sen o tom jak chci jít i o otm jak chi zůstat a slunce si může najít cestu oknem odemknout zdál se mi sen o srdcích která nejsou slyšet o myšlenkách které letí jako ptáci když jich je moc tak zatemní nebe