Ruka na kůži z jelena

    Zahrada pávů
    co pamalu jdou

    unavené slunce

    tráva ještě zelená
    sedím na jehličí
    a oheň
    sedí na zemi
    a dřevo
    tiše hoří

    vítr
    pomáhá

    *****

    mokrá jelení kůže se napíná
    provázky zaplétají
    a znovu zaplétají


    ****


    když plameny zazáří
    a olizují její tvář
    ona náhle zkrásní
    konečně ji vídím
    je opravodvá, živá
    z masa a kostí
    pak rytmy jí unáší

    kam poletíš
    kam asi poletíš

    nikdy ji nechytíš
    a kdyby ano
    už to nebude ona
    tančí po obloze
    vesmírem
    a nebo jako had se otáčí kolem velikého stromu
    co roste odnikud nikam
    nekonečně hluboko a nekonečně vysoko

    neřekl jsem tolik slov
    konečně mohu chvíli s někým zpívat stejnou píseň
    děkuji za přítomnou přítomnost
    co zmizí
    do druhého dne zbyde jen vzpomínka

    jen v hlavě stále zní
    jedna z písní
    stále dokola
    nese váš hlas
    a něco v ní je

    text se mění
    jen rytmy zůstávají











    
    Z nebe na zemi se dívá
    zkrz proud bílých oblaků
    s kolem u hlavy se usmívá
    na nááááááááás
    na naaaaaaaaas