Ruka na kůži z jelena
Zahrada pávů
co pamalu jdou
unavené slunce
tráva ještě zelená
sedím na jehličí
a oheň
sedí na zemi
a dřevo
tiše hoří
vítr
pomáhá
*****
mokrá jelení kůže se napíná
provázky zaplétají
a znovu zaplétají
****
když plameny zazáří
a olizují její tvář
ona náhle zkrásní
konečně ji vídím
je opravodvá, živá
z masa a kostí
pak rytmy jí unáší
kam poletíš
kam asi poletíš
nikdy ji nechytíš
a kdyby ano
už to nebude ona
tančí po obloze
vesmírem
a nebo jako had se otáčí kolem velikého stromu
co roste odnikud nikam
nekonečně hluboko a nekonečně vysoko
neřekl jsem tolik slov
konečně mohu chvíli s někým zpívat stejnou píseň
děkuji za přítomnou přítomnost
co zmizí
do druhého dne zbyde jen vzpomínka
jen v hlavě stále zní
jedna z písní
stále dokola
nese váš hlas
a něco v ní je
text se mění
jen rytmy zůstávají
Z nebe na zemi se dívá
zkrz proud bílých oblaků
s kolem u hlavy se usmívá
na nááááááááás
na naaaaaaaaas